Rapidfire

Ačkoli se problém terorismu stal už dávno otázkou celého světa a každé malé dítě ví, že muž v turbanu křícící "Allah agbar" patří do pekla, pro vývojáře se jedná o herní nebe. Přiznejme si, kolik oblíbených her těží právě na válečném konfliktu nebo z hrdinného boje proti terorismu? Proto se teď ve hrách zaměřených na tento žánr soutěží většinou o co nejlepší grafiku a efekty. Jakákoliv inovace totiž mizí v kaluži krve. Na mobilních displejích už téma „svaté války“ párkrát využito bylo, nejednalo se však o zrovna nejlepší kousky - vzpomeňme například na Heroes of War: Sand Storm. A právě autoři této hry se chystají hráčům naservírovat další protiteroristické dobrodružství s neohroženým „Sergejem“ (říkejme mu například takto) v hlavní roli.

Tisíce teroristů, desítky rukojmích, bomby, výbuchy, láhev vodky po úspěšné akci – a mezi tím vším stojíte vy, v těžkém brnění s ještě těžším kulometem v rukách. Asi tak nějak by se dal Rapidfire charakterizovat. V základu jde totiž o velmi jednoduchý herní systém. Hra vás prostě postaví do jedné z několika lokací, kde se tu a tam mihne v okně, za plotem či za nějakou překážkou nepřátelská hlava, kterou vy za extra rudých orgií stříkající krve rádi prostřelíte. A aby se neřeklo, že je to celé příliš jednoduché, občas si jeden z Mohammedů k sobě vezme i rukojmí, které paradoxně nesmíte zranit (což je ale pro Sergeje s litrem alkoholu v krvi po bujarých oslavách předchozí mise už o něco těžší úkol)! Všechno tedy závisí právě na postřehu, rychlosti a přesnosti hráče.

Po grafické stránce toho už hra nabídne o něco více, Sergej nás provede například opuštěnými doly na Dálném východě, tajnou základnou na Aljašce, ale nezapomene se ani na čistku v kancelářích velkoměst po celém světě. Každá lokace vypadá na ruské poměry velmi pěkně. Dle slov autorů hra nabídne jednoduché a rychlo vstřebatelné ovládání. Podpora devíti jazyků včetně naší milované češtiny pak zůstává už jenom uzávěrem té nejlepší ruské vodky.