» Recenze » Hannah Montana: Secret Star

Hannah Montana: Secret Star

Napsal Květoslav Holič dne 01.12. 2009 v 16.13

...aneb pestrý život mladé pop hvězdy dorazil i na mobilní telefony.

Hodnocení

8.0

Žánr

adventura

Platforma

Java

Distributor

Disney

Vývojové studio

Disney Games

Web

Přejít »

Verdikt

A shrnutí na závěr: Jak už jsem napsal na začátku, hra mě chytla a to především díky příběhu, minihrám a solidní grafice. Pro mladší rozhodně dobrá hra, pro fanoušky pak jednoznačně povinnost. A na úplný závěr jsem si nechal ještě jedno plus pro milovníky Hannah Montany - hra dohráním příběhu nekončí, můžete dál procházet hrou, tj. koncertovat, chodit do školy a prostě v její kůži dál “žít” (čert ví, proč zrovna po tom někteří mladí touží...).

Musím se čtenářům přiznat, že když jsem byl požádán, zda bych napsal recenzi na oficiální hru Hannah Montana od Disney games, byl jsem mírně řečeno vyděšen. Nikdy jsem nebyl velkým přítelem rychlokvašených “cool” trendů (i když, občas se objeví nějaká ta světlá výjimka, která i mne chytne, přiznávám), které dnešní kanály “pro děti a mladé” cpou teenagerům do hlav (zlaté Studio kamarád z mých mladých let, nemluvě o Magionu a Veze ;-)). Přesto, hra mě příjemně překvapila - čím to, že jsem byl ochoten vzít Hannah Montanu na milost, se dozvíte na příštích řádcích.

Příběh se začíná odvíjet ve chvíli, kdy se Miley (uměleckým jménem Hannah Montana, což všichni příznivci jistě vědí) vrací z turné domů. Sotva se stihnete v její kůži alespoň trochu zabydlet a pomůžete jí posbírat binec po nepořádném bratrovi, už se dozvídáte, že pěvecká konkurentka Michaela pořádá autogramiádu na pláži a přetahuje na svou stranu její fanoušky - a to se samozřejmě musí zarazit! Vzájemné rivalství (a ne vždy zcela čestné soupeření - ať už na straně Hannah či konkurentky Michaely, holt není byznys jako šoubyznys) je pak ústředním motivem celé hry a končí až když... nenene, neprozradím, vyzrazením příběhu bych vás ochudil o to nejlepší ze hry. Autoři skutečně z tohoto tématu, které přeci jen balancuje na hranici klišé, vytřískali (v pozitivním slova smyslu), co se dalo a příběh je to, co vás u hry udrží. Čeká na vás pár dějových zvratů (zkrátka jako v seriálu) a na vás je, abyste v kůži Hannah vzniklé problémy řešili (a vyřešili) a, za což opět chválím, řešení jsou logická.

Na druhou stranu, hra je velmi, skutečně VELMI, lineární a neustále vás vede za ruku, zaseknout se vás opravdu nenechá, vždy vám někdo nějak poradí. Pro ostřílené hráče, kteří čekají od hry alespoň nějakou výzvu, mínus, pro mladší (pro které je hra dle mého převážně určena) naopak plus. Samostatnou kapitolou jsou pak mezihry, jejichž zásluhou hra nezačne nudit. Autoři jich skutečně vložili úctyhodné množství, čeká vás například učení na testy do školy, míchání džusíků v baru na pláži, ve škole testy z jazyka a geometrie (no jo i Hannah chodí do školy a píše písemky), chytání jídla na tác ve školní jídelně a zmínit musím i mou nejoblíbenější minihru - útěk před fotografy parkem, přikryti papírovou krabicí. I vystoupení na pódiu jsou řešena formou minihry a v závislosti na vaší pohotovosti a postřehu vám posluchačů buď přibývá nebo ubývá, což je krásně graficky znázorněno počtem postav pod pódiem.

K minihrám ještě jednu zmínku(výtku) - někdy mi jejich obtížnost přišla krapet nevyvážená. Většinou je vše skutečně jednoduché (jak se na hru pro mladší sluší a patří), ale například u testů z češtiny jsem skřípal zuby. Pro ilustraci - musíte napsat správně název věci, které se vám objevují dole nad krabicí. Nejen, že časový limit byl šibeniční (testerům a programátorům zřejmě nedošlo, že to, co má v angličtině 3 písmenka, má v češtině klidně písmen 5 a více), ale především odezva na stisk kláves na mobilu byla příšerná a nutnost smazat při jediné chybě celé slovo v tomto případě skutečně nepotěšila.

Tak a pojďme se podívat na technické zpracování a na ovládání. A bude se chválit - grafice opravdu není co vytknout, je detailní a po celou dobu hraní jsem nenašel, co bych jí vytknul. U zvuků mohu říci jen, že na vaše pozadí vás s otevřenými ústy neposadí, ale na druhou stranu ani neurazí, zkrátka takový normální průměr. Myslím si ale, že například u koncertů (miniher) se mohli autoři po zvukové stránce trochu více předvést, přeci jen u hry, která si bere na paškál představovat život popové hvězdy, by to člověk tak nějak čekal. Ovládání, až na výše popsaný problém u jazykového testu (kdy pravděpodobně autory též proklejete), je bezproblémové a sžijete se s ním snadno a rychle.