Resident Evil: Uprising

Když v roce 1996 vstoupila série Resident Evil (dále jen RE) mezi tiché a stojaté herní vody, nadělala tam pěknou paseku. Neexistoval lepší survival horor, Japonci prostě opět jednou světu ukázali, že s hrami to umí. Úspěch samozřejmě znamenal další a další díly, které na nás Japonci chrlili rychlostí tlakové vlny z Hirošimy. Minulý rok jsme si měli možnost zahrát prozatím poslední revoluční pátý díl (ve skutečnosti jich je ale mnohem více), který však hráčskou komunitu rozdělil. Nicméně Capcom na své fanoušky nezapomíná a zejména pro Nintendo Wii servíruje jednu re-edici za druhou. Této metodě neušly ani mobilní telefony, což jsem si jako správný fanoušek celé série nemohl nechat ujít.

V první řadě, RE: Uprising je něco jiného, než jste měli možnost zkusit doposud. Žádná tupá (a ještě k tomu těžká) střílečka, ve které jenom stojíte na místě a kosíte nabíhající zombies. Vývojáři totiž přišli s vcelku zajímavým konceptem. Uprising tak kopíruje slavný druhý díl, jenž se objevil na PSX v roce 1998. Kdo tehdy měl tu čest, bude tu jako doma. Do rukou se vám dostanou obě hlavní postavy, a sice Leon S. Kennedy, policejní nováček, který si vybral ten nejhorší první den v práci ze všech, a Claire Redfieldová, mladá a nezkušená (jak v čem) slečna hledající svého bratra (Chris Redfield je hlavním představitelem nejnovějšího pátého dílu). Mezi oběma přeživšími se můžete přepínat skrze ingame menu.

Každý totiž zvládne něco jiného, a tak vás hra občas dokonce i donutí si postavu změnit. Naštěstí střílet umí oba, což se rozhodně hodí. Postavíte se tradičně pomalým, tupým, zapáchajícím a rozkládajícím se zombíkům, nebudou ale chybět ani hnijící psi či ultra hnijící boss. Při střelbě se hra zastaví a kurzor automaticky projíždí nepřítele od nohou až k hlavě, přičemž na jednu ránu maníka dostanete samozřejmě jenom zásahem do palice. Nebo je tady možnost si zapnout míření manuální, to doporučuji hardcore hráčům. To samé platí i o ovládání postavy – s tím automatizovaným vše šlape jako švýcarské hodinky, to starší se už podobá čínskému padělku.

Jinak vás nemine ani tolik známý agenturní prvek, kdy budete doslova prohrabávat každý kout v místnosti, jen abyste neminuli nějaký důležitý předmět či dokument. Věřte nebo ne, RE není jenom bohapustou střílečkou (alespoň ty starší díly ne). Proto si pěkně potrápíte mozkovnu různými zapeklitými rébusy. Tady budou mít výhodu spíše fanoušci nebo pamětníci, autoři však přece jenom trochu polehčili tím, že se vám důležité předměty na displeji pěkně třpytí. Na všechno ostatní už ale musíte přijít sami, nepomůže ani Mastercard.

Grafika je velice povedená a zaujme na první pohled svojí netradičností. Rozhodně jsem nečekal nic kresleného. Na druhou stranu, hru to příjemně oživuje. Horší je to s prostředím. Místnosti se od sebe neliší (většinu času strávíte na policejní stanici), i když se nezapomnělo na detaily. Najdete zde spoustu druhů místností, například kuchyňku, kanceláře, vězení, ba i knihovnu. Všechno vypadá tak, jak by po útoku zombies mělo – velký chaos, a ještě větší bordel. Bohužel to ale zároveň vypadá dosti fádně – vše podle jednoho kopyta. Navíc, díky expanzivnímu prostředí a nutnosti různě řešit předměty se kolikrát pořádně projdete, a to někoho může pěkně znudit. Na druhou stranu, do hororu půjdou jen těžce vsadit duhové barvičky. I tak se ale jedná o zajímavý experiment, který rozhodně oživil mobilní sérii RE, avšak mohl oživit i víc…