Iron Man 2

Iron Man započal svou dráhu v 60. letech v klasických Marvelovských komiksech. Příběh geniálního designéra zbraní a majitele jedné z největších zbrojovek (a vzduchovky tam rozhodně nevyrábějí) na světě Tonyho Starka však dostal pořádné “grády” až ve filmovém zpracování z roku 2008. Film rozhodně doporučuji - krom solidní zábavy se dozvíte, jak bojový oblek Iron Man spatřil světlo světa. Na úspěšný první film v dnešním roce navazuje film druhý a jak už bývá zvykem, kde je úspěšná filmová předloha, tam za rohem číhá Gameloft se svým mobilním zpracováním. Bude o co stát nebo Iron Mana raději rovnou odstřelíme z nebes a těžký úkol bavit hráče svěříme někomu jinému?

Herní příběh si bere za vzor právě filmové pokračování, ale vynechává onu “nebojovou” omáčku a rovnou vás vysadí na ulici města okupovaného nepřátelskými roboty, kteří jako by Iron Manovi z očního štítu vypadli. To je situace pro místní obyvatelstvo (a díky zjevné podobnosti i pro Tonyho Starka) velmi nemilá a je jen na Tonym, aby dotyčným robotům vysvětlil, že “originál je originál”. Autorům se podařilo do hry přenést všechny vlastnosti bojového obleku, kvůli kterým by si každý muž (a možná i nejedna žena) přál mít něco takového doma ve skříni. Herní Iron Man lítá (a že si to umí svištět), střílí z (doslova) příručních  kanónů, má zásobu naváděných raket a navíc i pořádný “paprsek smrti”, kterým dokáže nepřátelské roboty i tanky pěkně polechtat. Přítomna je i umělá inteligence obleku, která radí a při zaměření nepřítele barvou zaměřovače ukazuje, co nepřítel “ještě snese”. Časem samozřejmě přijdou na řadu i patřičná vylepšení bojových vlastností.

I přes dobře zpracované bojové schopnosti obleku, které vám dávají při hraní skutečný pocit a zážitek “superhrdiny”, nevyhnuli se v herním konceptu autoři chybám. Spíše řečeno jediné chybě, která někomu může a nemusí vadit. Celá hra se totiž odehrává z pohledu za hrdinovými zády a ten pak “upaluje směrem dopředu” s tím, že občas se v cestě objeví nějaký ten nepřítel nebo skupinka nepřátel, kterou je třeba zničit. Vzhledem k tomu, že celá hra je v podstatě ve 3D, člověka by tak hrozně lákalo se alespoň jednou otočit... Například právě ve chvíli, kdy se vám nešťastnou náhodou podaří přeletět cizího robota a on vám to ještě z vesela, než stihnete uletět, šije do zad.

Grafika, jak jsem psal před malou chvilkou, je ve 3D a zdaleka není na poměry mobilních telefonů špatná. Klobouk také dolů za to, kolik autoři zařadili různých variabilních prostředí. Projdete a proletíte se ulicemi města, budete kličkovat mezi troskami mostu, zalétáte si i nad hladinou moře. Hudba a zvuky jsou standardní - neurazí, ale ani ničím nezaujmou a nepřekvapí. Zkrátka, už jsme z dílny Gameloftu slyšeli i lepší zvukový doprovod.

A shrnutí na závěr: Chcete-li být alespoň na chvilku superhrdinou, pak po této hře sáhněte, protože, byť jen na malinkou chvilku, se tak rozhodně budete cítit. Rozhodněte se ale, zda chcete mít pochopení pro trochu nezvyklý herní koncept (přeci jen hra občas spíše připomíná závodní hru, než akční titul). Zkrátka - Gameloft odvedl vcelku solidní práci, ale umí to i líp, jak předvedl ve hře Earthworm Jim (kterou osobně považuji za nejlepší mobilní hru tohoto roku a Žížalák Jim by dokázal Iron Manovi pěkně prohnat perka!).