Virtuální čutálisté, kteří by si rádi vstřelili pár branek také na svém mobilním telefonu, mají rozhodně z čeho vybírat. Jednou takovou alternativou je samozřejmě i FIFA, která přichází každoročně snad na všechny možné platformy.
Nejnovější ročník od EA, který zamířil na mobily, ovšem není tak vydařený, jako jeho sourozenci vycházející na PCčkách nebo konzolích. A od minula se toho také moc nezměnilo. Neznamená to ovšem, že nová FIFA nemá co nabídnout, na některých bojištích zatím vítězí, důležitá strategická místa ale pořád nemá pod kontrolou.
Co rozhodně potěší, je kompletní licence, díky níž se ve hře setkáte s reálnými jmény fotbalistů, mančaftů a i klubové vlajky vypadají přesně tak, jak je známe. Ovšem s plným obsazením nepočítejte. Třeba náš nároďák chybí a nejsme sami. Také stadionů mohlo být více a někoho může zamrzet, že si nezahraje za romantického padání sněhových vloček. Samotná nabídka herních módů už je na tom o něco lépe. Fotbalové veterány sice asi ničím nepřekvapí, ale postačí. Najdeme tu klasický přátelák, sezónu, možnost vytvořit si vlastního fotbalistu a postupně se s ním zdokonalovat (při zápase je označen, ale hrajete za všechny v týmu), pohárovou soutěž, ale také specialitky jako přímé kopy na bránu bez brankáře, kde dáváte góly před uběhnutím časového limitu, nechybí ani penalty nebo hra pro více hráčů přes bluetooth.
Tam, kde FIFA začíná chybovat je hratelnost. Na tu má vliv samozřejmě také ovládání, které není v určitých ohledech zrovna nejšikovněji řešeno a pro nováčky je přímo nutnost zapnout trénink, jinak by se s hráči po celou dobu ploužili, jak kdyby jim soupeři před zápasem nasypali do pití projímadlo. Pokud totiž budete chtít s ovládaným fotbalistou běhat rychleji, musíte přidržovat spodní tlačítko, hvězdičku. Je sice pěkné, že se fotbalisté můžou pohybovat pozvolným a svižným během, ale na ovládání na mobilu je to už zbytečně moc komplikované.
Ani umělá inteligence, zejména brankářů, na tom není moc dobře a někdy narazíte na situace, při kterých se budete sami sebe ptát, jestli spíš nejde o parodii na fotbal. Stalo se mi (obtížnost normal), že přihrávka do běhu, téměř z poloviny hřiště, se dokutálela až do brány. A z poloviny hřiště není ani problém doběhnout s jedním hráčem až k cíli a vstřelit gól. Někdy se postavy v trenýrkách při odpískání nějakého „prohřešku“ také nepřirozeně „zasekávají“ - chvíli běží na místě, aniž by se pohnuly. A oslavy při vstřelení míče do branky nepůsobí moc velkolepě. Autor gólu je v tom tak nějak sám, jako kdyby „kolegové“ záviděli nebo jim trenér zapomněl říct, že fotbal je týmová hra a že se můžou radovat taky. Obíráčky o míče poté působí tak nějak neohrabaně.
Ale ne všechno je na FIFA 11 nedoladěné. Opakované záběry jsou určitě vítány, dokonce jsou k mání i pozápasové sestřihy, vyřešení ovládání při penaltách razí heslo „v jednoduchosti je síla“ a skutečně to funguje celkem dobře – při chytání nejprve označíte místo, kam má brankář po výkopu střelce skočit, v opačné roli zase nejprve namíříte ukazatel a poté určíte přesnost kopu.
Největší pochvalu si ale FIFA 11 zaslouží za vizuální stránku. Nedá se sice říci, že by se něco od minulého ročníku závratně měnilo, ale dvourozměrné zpracování vypadá pořád moc pěkně, barvy jsou skvěle sladěny, a celý stadion skutečně oplývá nejrůznějšími detaily. Bohužel, grafické pozlátko ale není vše. Osobně mi přijde FIFA 11 hezčí, než třeba Real Football 2011, který taky nevypadá špatně, ale chce to ještě pořádně doladit hratelnost, ve které zatím konkurence vítězí. FIFA na to stát se kvalitním fotbálkem má. Zatím tomu tak ale není, i když hrát se to tak nějak dá.
Pro přidání komentáře je nutné se přihlásit. Pokud nemáte účet můžete se zaregistrovat.
Zatím žádný komentář